Den čtvrtý: 4. července 2002 - středa

Trondheim – Steinkjer – Grong – Mosjoen

Ráno nás probudilo sluníčko a vedro v autě. Strojíme se do kraťasů. Před Trondheimem na parkovišti se ale převlékáme do kalhot. Bereme vodu, Peťa se na záchodě holí, vedle u benzínky ESSO bereme benzín za nádhernou (zřejmě akční) cenu 8,96 NOK za litr. 11 km před Trondheimem platíme mýto, pod šipkou Manuell platíme 15 NOK (vrátil nám na papírovou padesátikorunu). Tentokrát jsme už neprojeli pruhem Abonement zadarmo jako včera před Oslo.

V Trondheimu se naštěstí podařilo Peťovi najít místo, kde jsme nemuseli platit parkovné. Končila tam značka zákazu stání a bylo tam místo pro čtyři auta, náhodou tam pro nás jedno místečko zbylo. Strávili jsme v Trondheimu celé dopoledne, ale stálo to za to. Počasí krásné. Nejhezčí je chrám Nidarosdomen – i v současné době se zde korunují norští králové. Chtěli jsme se za 5 NOK podívat nahoru na věž (doporučovali to v průvodci), ale samostatně bez prohlídky dómu vstupenka na věž koupit nejde. Jedině s celou vstupenkou. Hned vedle dómu je arcibiskupský palác. Na břehu řeky jsme pozorovali děvčata – gymnastky, jak při hudbě cvičí. Ovšem byly to již starší ročníky! Prošli jsme celé město od náměstí až po nábřeží k přístavu. Hledali jsme rybí trh a stáli jsme vedle něho. Nebyl totiž venku a nezastřešený, ale vypadal spíš jako normální samoobsluha. Dali nám ochutnat nějakou rybu s bramborami, nevíme jakou, ale byla to dobrá svačinka (norsky se ta ryba jmenuje „bacalao“).

Na jednom místě v Trondheimu jsme skutečně viděli stanoviště půjčovny kol, o kterém jsme slyšeli, kde za 20 NOK si kolo člověk vyzvedne jako nákupní košík v supermarketu a třeba na jiném místě v Trondheimu ho zase vrátí a minci si vezme zpět. Zde však bylo k dispozici kolo jen jedno a tak jsme šli i dál pěšky. Podívali jsme se ke starému mostu Brybrua a ke skladištím ze 17. století – hezké domky na kůlech nad vodou. Za sluníčka jsme se s Trondheimem rozloučili a pokračovali po E6 směr Narvik.
Při výjezdu z Trondheimu na E6 platíme mýto 25 NOK. Prý se platilo mýto ještě na jednom místě, ale protože jsem se prý zrovna dívala do mapy, tak to Peťa projel opět pod šipkou Abonement zadarmo. Ještě že jsem o tom nevěděla.

Na odpočivadle nad Trondheimem jsme při výhledu na fjord poobědvali, nabrali na WC vodu – hezky po kelímcích do kanystru, protože kanystr se pod kohoutek nikde nevejde.

Cesta dál na Steinkjer, Grong je hrozně zdlouhavá. Po přechodu pomyslné hranice do Severního Norska (brána u odpočivadla) se krajina znatelně změnila. Je drsnější. Velice blízko nad námi jsou mraky, vypadá to, že bude pršet. Naštěstí jsme uvařili večeři bez deště. Zatímco jsem vařila, Peťa nafoukl matračky. O stavění stanu už ani nepřemýšlíme. V autě se nám spí dobře (už přesně víme, jak moc který díl nafouknout, aby to bylo ideální) a navíc se tam já cítím i bezpečněji, protože se zamkneme a je to. Do stanu se dostane každý. I když Norsko je bezpečná země a není se možná čeho bát.

Peťa chce ještě dojet dnes do Mo-I-Rany, chtěli jsme se po cestě stavit ve městě Mosjoen, ale válí se tu mlha, moc hezky není, takže jedeme raději dál. Pokud bude lépe, až se tudy budeme za pár dní vracet, zajedeme tam. Na konci města Mosjoen benzínka ESSO, benzín je tam za 9,20 NOK, což si musíme pamatovat pro zpáteční cestu.
Poznatek dnešního dne: u domků mají Norové místo bazénů veliké trampolíny.


Ujeto: 477 km

Zpět

Kliknutím na fotku ji zvětšíte a otevřete v novém okně

přístav v Trondheimu  

 

 
  Trondheim
přístav v Trondheimu       Trondheim skladiště ze 17.st.
         
most Brubrua   Nidarosdomen   Trondheim
most Brubrua   Nidarosdomen   Trondheim
         
brána do Severního Norska       silnice E6
brána do Severního Norska       silnice E6