Den sedmý: 10. července 2002 - středa

Probouzíme se kolem 6.30 hodin, zrovna začíná pršet. Přišla bouřka a pěkný liják. O půl deváté vstáváme, snídáme v autě za deště. Docela se ochladilo.

Ženevou za deště jen projíždíme, na procházku se nám nechce. Fontána vedle přístavního mola není vidět, zřejmě za deště netryská. Stavili jsme se ve dvou obchodních domech podívat se po termosce na máslo, kterou v Čechách nemohu sehnat. Zjišťujeme, že tady nic takového taky nemají. Jedeme směrem do Lausanne, doprovázejí nás mraky. Venku je 21° C. Centrum města jsme si prohlédli z auta a jedeme k zámečku Chateau de Chillon. Je to jeden z nejvýznamnějších hradů postavený savojskými hrabaty na skalnatém ostrůvku na Ženevském jezeře. Zde už občas vysvitlo i sluníčko.

Jedeme pěkným údolím Valée des Ormonts do Interlakenu. Centrum Interlakenu jsme projeli také autem, všude samý obchod a plno lidí. Odbočujeme na Lauterbrunnen. Fotíme 300 m vysoký vodopád nad obcí padající ze skály - Staubachfall. Všude je problematické zaparkovat, všude jsou cedule „privat“. V Lauterbrunnenu začíná ozubnicová železnice na Klein Scheidegg a Jungfraujoch (3475 m). Její délka je 9,3 km, doba jízdy 50 min. Postavena byla v letech 1896 - 1912.

Hledáme spaní, dojeli jsme až na konec údolí a nikde nic. Vracíme se do Lauterbrunnenu. Když už jsem myslela, že tady nikde nemůžeme nic najít, uviděli jsme cestu vedoucí do lesa. Perfektní spaní vedle lesní cesty.
Dnes bylo prakticky celý den pod mrakem.


Ujeto 260 km

Zpět

Kliknutím na fotku ji zvětšíte a otevřete v novém okně

vinice u Martigny		Chateau de Chillon		Chateau de Chillon
Lauterbrunnen				Lauterbrunnen